Scénický koncert. Pojďte s námi proletět historiií světového muzikálu! Čeká vás několik zastávek v nejrůznějších dobách a místech 20. století.

Hrají: studenti 5. a 6. ročníku oddělení populárního zpěvu

Režie: Lukáš Pečenka
Choreografie: Adéla Hájková

“Rayi, Rayi, Rayi, všichni máme pocity. Ale nenecháme je ovládat svůj život.”
Schizofrenika Raye právě propustili z léčebny, pod podmínkou, že se o něj jeho brácha Pete postará. Laura čeká dítě s násilnickým Davem, který ji nechce nechat odejít. Ray se do Laury zamiluje. Přestává brát léky, aby byl víc sám sebou. Kdo by v takové situaci čekal komplikace?

Hrají:
Ray: Marek Zeman
Laura: Simona Lewandowska / Karolína Šafránková
Pete: Ondřej Hyneš
Dave: Ondřej Kubina
Ives: Daniel Joch

Režie: Jakub Šmíd
Dramaturgie: Radek Brož
Scéna a kostýmy: Eva Justichová

O tom, kdy se tato komedie hrála poprvé, existují dvě teorie. Ta první říká, že to bylo 6. ledna 1601, tedy na svátek Tří králů. Ale žádný přímý důkaz neexistuje. Druhá nejrozšířenější teorie směřuje k datu 2. února 1602. Je to první doložené datum komedie s tímto jménem, ale zřejmě nešlo o premiéru; název hry směřuje konkrétně k jinému datu. V angličtině se tato hra nazývá Twelfth Night (Dvanáctá noc). U nás se tato komedie uvádí pod názvem Večer tříkrálový, který jí dal první český překladatel František Doucha v roce 1850. Hra sice nemá se Zjevením páně a Klaněním tří králů vůbec nic společného, ale titul u nás komedii proslavil a tak téměř všichni shakespearovští překladatelé zůstávají u tohoto názvu.

Hrají:
Orsino: Ondřej Kubina
Viola / Sebastian: Martina Nováková
Marie: Simona Lewandowska
Tobiáš Říhal: Ondřej Hyneš
Ondřej Třasořitka: Daniel Joch
Šašek: Marek Zeman
Olivie: Anika Menclová
Malvolio: Martin Klapil
Antonio: Dominik Jetel
Stráž: Denisa Licková

Režie: Kateřina Iváková
Dramaturgie: Ondřej Šrámek
Kostýmy: Dorota Březinová
Pohybová spolupráce: Adéla Hájková a Karel Basák
Pedagogická spolupráce: Eliška Burkert Nezvalová a prof. František Laurin

Režie: prof. František Laurin
Dramaturgie: Ondřej Šrámek
Výprava: Petr Kolínský
Hudeb. nastudování: Tomáš Trapl a Jakub Šafr
Choreografie: Adéla Hájková
Pedagogická spolupráce: Eliška Burkert Nezvalová a Kateřina Iváková

Scénický koncert studentů 6. ročníku oddělení populární hudby inspirovaný kariérou a životem Barbry Streisand. Barbra Streisand je univerzální umělkyně. Svým žánrovým rozsahem (o pěveckém ani nemluvě) je inspirací snad pro všechny umělce v oblasti showbyznysu a populární hudby (o hercích , režisérech a producentech ani nemluvíme) . Rohodli jsme se tedy změřit své síly s písněmi této Divy (s velkým D). Ponořte se společně s námi do světa muzikálu, New Yorských barů, Broadwaye, Hollywoodu a nahrávacích studií.

Účinkují: L. Chugai, I. Moravcová, M. Kaplan, A. Skachko, S. Tlustá, M. Vojtová, V. Zimmermannová, P. Mudráková

Režie: Lukáš Pečenka
Choreografie: Adéla Hájková

Opereta o třech dějstvích. Bezesporu nejvýznamnějším českým operetním skladatelem je Oskar Nedbal, z jehož bohaté tvorby je nejúspěšnější opereta Polská krev z roku 1913 a Vinobraní, které mělo premiéru 11. února 1916 v Theater an der Wien ve Vídni. U nás poprvé zaznělo 17. dubna téhož roku v provedení souboru Městského divadla Královských Vinohrad pod taktovkou skladatelova synovce dirigenta Karla Nedbala a v režii Karla Hašlera. Libreto k Vinobraní napsal, stejně jako k Polské krvi, Leo Stein, ještě ve spolupráci s Juliem Wilhelmem. Jestliže v operetě Polská krev slavil Nedbal úspěchy polskou stylizací svých melodií, pak ve Vinobraní citoval melodie chorvatské. Libreto k Vinobraní nedosahuje takových kvalit, jako má libreto Polské krve. Možná proto byla opereta mnohokrát upravována, nicméně žádná úprava libreto nijak výrazně nezlepšila. Libreto nás zavede do Záhřebu a na venkovský statek hraběte Mikoliče, v posledním dějství do Prahy (originál se odehrává ve Vídni). Hrabě Mikolič odvede mladinkou Lízu z vily zhýralého barona Bogdana a přestože je mezi nimi větší věkový rozdíl, Líza se na konci operety stane jeho ženou. A jako v každé operetě i ve Vinobraní vystupuje mladokomik, zde je to Franjo Svečak, obchodník s jižním ovocem, který skončí v náruči operetní hvězdy Julji Lelly, marně usilující o hraběte Mikoliče.

Hrají:
Hrabě Milan Mikolič: Jan Hájek / Vladimír John / David Ullrich
Nikola, jeho syn: Ondřej Benek / Benjamin Hájek
Baron Bogdan Lukovec: Václav Dlask / Jan Kukal
Franjo Svečak: Ondřej Benek / Vladimír John
Julja Lella: Eva Hartová / Marie Schmidtová / Mahulena Vondrášková
Liduška Mlátková: Karolína Grebeníčková / Tereza Králová / Hana Tomášová
Milča Mlátková: Monika Machovičová / Nikol Turoňová
Zvonimír Slavko, spisovatel: David Blaha / Olexander Kashin / Jan Kukal
Relja Bašič, divadelní ředitel: Benjamin Hájek / Václav Dlask
Nessa Marko, herečka: Anna Petrtylová / Věra Smejkalová
Jagoda Duro, herečka: Tereza Papoušková / Sylvie Sedlecká
Kvirin, sluha u Bogdana: David Blaha / Lukáš Filippi
Ivan: David Blaha / Lukáš Filippi
Růžena Šípová: Vladimíra Berná / Tereza Králová / Šárka Neprašová

Instrumentální soubor posluchačů Pražské konzervatoře pod taktovkou Ondřeje Kunovského

Režie: Zbyněk Brabec
Překlad dialogů: Jaroslav Horan
Překlad hudebních čísel: Ivo Osolsobě
Úprava pro komorní instrumentální soubor: Ondřej Kunovský
Hudební nastudování: Václav Loskot
Choreografie: Ivan Krob

Příběh z dob, kdy Evropa tančila valčík. Muzikál pro činoherce.

Podkladem pro divadelní hru se stala skutečná událost z jara roku 1914. Manželka ministra financí Francouzské republiky Henriette Cailloux zastřelila v redakci vlivného deníku Figaro jeho editora Gastona Calmetta. Údajně na obranu svého manžela, o němž Figaro otiskl nepravdivé informace. Byla obviněna z vraždy, ale za čtvrt roku osvobozena. Příběh lásky a vraždy posloužil Oldřichu Daňkovi k napsání duchaplného textu o jednom báječném jaru v Paříži, plném volnosti a svobody, ale i mocenských ambicí. Jeho a Fischerovou Krvavou Henriettou zároveň chceme připomenout letošní 90. výročí narození tohoto moderního klasika českého divadla, literatury, filmu i televize. Krvavá Henrietta aneb Jedno jaro v Paříži je druhou absolventskou inscenací studentů 5. ročníku HDU.

Hrají:

Henrietta Caillardová: Eliška Nejedlá*
Georgetta, Berta: Michaela Rajdlíková
Jeanetta: Kamila Kopčová
Caillard: Dominik Jetel
Obhájce, Jaboux, ministr: Lukáš Klíma*
Prokurátor, Petr, Papillon: Leonard Stirský Hädler

* posluchači 6.ročníku

Režie: Josef Kačmarčík
Dramaturgie: Ondřej Šrámek
Pohybová spolupráce: Rostislav Šrom
Aranže a nahrávky: Aleš Háva
Hudební nastudování: Tomáš Trapl
Scéna a kostýmy: Mariana Kuchařová
Pedagogická spolupráce: Eliška Burkert Nezvalová, prof. František Laurin, Kateřina Iváková

Hrají: Studenti pěveckého oddělení Pražské konzervatoře

Režie: Gustav Skála
Hudební nastudování: Tomáš Hála

Režie: Hana Marvanová
Dramaturgie: Ondřej Šrámek
Hudba: Kristýna Hulcová
Výprava: Magdaléna Paráčková
Pedagogická spolupráce: prof. František Laurin, Eliška Burkert Nezvalová

Jacques Offenbach napsal přes 140 jevištních děl, z nichž známe nepatrný zlomek. Své dílo korunoval nedokončenou operou Hoffmannovy povídky, která poprvé zazněla po skladatelově smrti (zemřel 5. října 1880 v Paříži) 10. února 1881 v pařížské Opéra-Comique. Z jeho operet, které se uvádějí na našich jevištích, jsou nejznámější Krásná Helena, Modrovous, Pařížský život, Velkovévodkyně z Gerolsteinu, Perikola, Trebizondská princezna, Bandité a Madame Favart. Offenbach ve svých dílech ironicky nastavoval kritické zrcadlo společnosti své doby. Protože mnohé nešvary stále přetrvávají, jsou jeho díla aktuální i dnes. Školní verzí Orfea v podsvětí navazujeme nejen na předchozí úspěšnou inscenaci Lehárovy Veselé vdovy, která byla uvedena s malým orchestrem v koncertním sále školy, ale i na inscenace Noci v Benátkách, Žebravého studenta, Polské krve a Mam´zelle Nitouche, které studentům otevřely kouzelný svět operety a kde dostali první pěvecké, herecké i taneční příležitosti. A uvědomili si, že ona „lehká múza“ je interpretačně zatraceně těžká.

Hrají:

Orfeus: David Ullrich / Raman Hasymau
Eurydika: Zuzana Kopřivová / Marie Schmidtová
Aristeus – Pluto: Vladimír John / Ondřej Benek
Jupiter: Václav Dlask / Jakub Ošmera
Veřejné mínění: Marie Svobodová / Kristýna Šorsáková / Yanina Ulasavets
John Styx: Michal Demeter / Václav Dlask
Cupido: Tereza Králová / Hana Tomášová
Merkur: Lukáš Sidorják
Diana: Anna Novotná / Anna Petrtylová
Juno: Šárka Stejskalová / Světlana Thierlová
Venuše: Karolína Grebeníčková / Nikol Turoňová
Minerva: Michaela Kofláková / Monika Machovičová

Spoluúčinkují: prof. Václav Loskot (klavír), Jonáš Kolomý (1. housle), Anna Poulová (2. housle), Jakub Šandera (viola), Sutthida Thongnopratana (violoncello), Jakub Amcha (kontrabas), Veronika Závorová (flétna), Eliška Dvořáková (hoboj), Adrián Polák (klarinet), Dorota Šimonová (1. lesní roh), Veronika Gloserová (2. lesní roh)

Režie: Zbyněk Brabec
Hudební nastudování: Václav Loskot
Spolupráce na hudebním nastudování a dirigent: Alena Jelínková
Pohybová spolupráce: Ivan Krob
Výtvarná spolupráce: Josef Jelínek a Klára Sedlo

Podle legendy byla Psyché nejmladší a nejkrásnější ze tří dcer anatolského krále. Její krása vzbudila žárlivost bohyně Afrodity, která přikázala svému synovi Erótovi, aby svým šípem v dívce vzbudil lásku k nejodpudivějšímu z mužů, kterého potká. Erós se však sám do Psyché zamiloval, šíp zahodil do moře a když Psyché usnula, unesl ji do svého paláce, kde ji navštěvoval noc co noc pod rouškou tmy; varoval ji však, že ho navždy ztratí, pokud by ho chtěla třeba jen na okamžik zahlédnout. Psyché toužila navštívit své sestry, to jí Erós dovolil; Psyché pak, podlehnuvši ponoukání svých žárlivých sester, zapálila v noci lampu, aby si svého milence v jejím světle prohlédla. Krůpěj horkého oleje však ukápla na Erótovu hruď a probudila ho; bůh pohněvaný její neposlušností odletěl. Když zoufalá Psyché zjistila, co způsobila, vydala se na pouť po svatyních ve snaze najít svého milovaného, až se setkala s Afroditou. Prosila ji snažně, aby jí vrátila lásku Erótovu; rozhněvaná bohyně to podmínila splněním čtyř úkolů, jejichž zdolání ovšem bylo pro smrtelníka nemožné. Protože Afrodita plná starosti o svého syna, který kvůli ztrátě Psyché onemocněl, pozbyla část své božské krásy, bylo čtvrtým dívčiným úkolem sestoupit do Hádu a požádat vládkyni podsvětí Persefonu o trochu její krásy, již měla ukrýt do černé skříňky. Psyché dorazila k Persefoně a ta byla svolná vyhovět Afroditině žádosti. Když Psyché opustila podsvětí, rozhodla se otevřít skříňku a vzít si z ní trochu krásy pro sebe domnívajíc se, že jí to zajistí Erótovu lásku. Uvnitř však byl věčný spánek, který ji překvapil a uspal. Erós, který jí již odpustil, přiletěl k jejímu tělu a odstranil spánek s jejích víček, prose Dia i Afroditu o svolení ke sňatku s Psyché. Bohové souhlasili, Zeus dal Psyché nesmrtelnost a Afrodíté tančila na jejich svatbě. Ze spojení Eróta a Psyché se narodila dcera nevšední krásy, nazvaná jménem Hedoné (tj. Rozkoš, v římské mytologii Voluptas).

Hrají:

Jupiter: Josef Kovačič / Marek Pavlíček
Venuše: Aneta Schwarzová / Šárka Stejskalová
Vulkán: Václav Buršík / Raman Hasymau
Zefyr: Lucie Fürstová / Veronika Vaněčková
Amor muž: Jakub Kos / David Ullrich
Amor dítě: Anna Petrtylová / Hana Tomášová
Psyché: Zuzana Kopřivová / Anna Novotná
Aglaure: Kristýna Šorsáková / Janina Ulasavets / Kateřina Zelenková
Cidippe: Michaela Králová / Michaela Mochnáčová / Ema Šoferová
Král: Michael Demeter / Václav Dlask
Lycas: Josef Kovačič / Marek Pavlíček
První nymfa: Karolína Grebeníčková / Marie Schmidtová
Druhá nymfa: Michaela Kofláková / Tereza Králová
První fúrie: Lukáš Sidorják / David Ullrich
Druhá fúrie: Vladimír John
Třetí fúrie: Václav Dlask / Jakub Ošmera
Italské “Lamento”: Monika Machovičová / Marie Svobodová / Nikol Turoňová / Vladimír John / Lukáš Sidorják / Václav Dlask / Jakub Ošmera
Chór: studenti 4. ročníku, sólo v Prologu: Karolína Grebeníčková / Marie Schmidtová

Spoluúčinkují: prof. Tomáš Hála (cembalo, varhany), Tereza Horáková, Viktor Janoštín (housle), Halyna Lozynska (violoncello)

Režie: Tomáš Šimerda
Hudební nastudování, cembalo, varhany: Tomáš Hála
Choreografie: Marcela Benoniová
Scéna: Vladimír Soukenka
Kostýmy: Josef Jelínek

Hrají:
Kazimír: Lukáš Kunz
Karolína: Eva Radilová
Rauch: Lukáš Kofroň
Schürzinger: Jan Papírník
Biggy: Lukáš Klíma
Franc Merkl: Matouš Zah
Erna: Michaela Prchalová
Ela: Štěpánka Fingerhutová
Marie: Anna Jiřina Daňhelová
Číšnice, sanitářka: Eliška Nejedlá

Hrají:
Lukáš Adam / Miroslav Sabadin
Karel Jirák
Nikola Ďuricová
A. Sbouli
V. Malá
P. Soukupová
Jan Papírník

Hrají:
Eržika: Nikola Ďuricová
Nikola: Matouš Zah
Mageri: Lukáš Kofroň
velitel četníků: Lukáš Klíma
Derbak: Miroslav Sabadin
Derbaková: Patricie Soukupová
Oreb, Danko: Karel Jirák
Morana: Veronika Malá
Mara, dívka: Angelika Sbouli
Eva, židovská nevěsta, dívka: Patricie Soukupová
Bouda, četník Sidó: Jan Papírník
Uhrín, četník György, Andrej, Jejku Horbasa, Laco Totín, Jura: Lukáš Kunz
Kubeš, Icu Bokšaj: Milan Ligač
Drač, poštmistr: Jaroslav Blažek
dále hrají: Františka Brzobohatá, Jiřinka Daňhelová, Eliška Nejedlá, Michaela Prchalová, Štěpán Komárek, Antonín Mašek

Když je svět převrácený, postav se na hlavu.
O lásce, větrných mlýnech a prázdných břichách v inscenaci plné pohybu, masek a quijotovského nasazení. Slavná postava rytíře, který se nevzdává, znovu na jevišti.

Hrají:

Gabriella Farr
Martin Klapil
Anna Klausnerová
Ondřej Kohoutek
Maria Leherová
Rosalie Malinská
Jakub Rezek
Hynek Tajovský

Režie: Jiří Bilbo Reidinger
Dramaturgie: Radek Brož
Scéna a kostýmy: Samiha Maleh
Hudba a hudební nastudování: Sylvie Krobová
Hudbu nahráli: Jan Jirucha – trombon, Sylvie Krobová – ostatní nástroje
Pedagogická spolupráce: Jitka Nerudová, Kateřina Iváková, Ivana Mikulčíková

“Chtěl bych se zamilovat. Ty by ses chtěl zamilovat. On, ona, ono, by se chtěli zamilovat.” Colin a Chloé se dočkají a prožijí nejšťastnější dny v životě. Co přijde po nich? Inscenace plná hudby podle slavného francouzského románu.

Hrají:

Chloé: Maria Leherová
Colin: Daniel Krečmar
Alise: Rosalie Malinská
Chick: Hynek Tajovský
Nicholas: Martin Klapil
Isis: Anna Klausnerová
Kočka (Dr. Mišmaš, Jean-Sol Parter, Ježíš Kristus, Starožitník, Ředitel): Gabriella Farr
Myška: Johana Koubová

Režie: Zbyšek Pantůček
Dramaturgie: Radek Brož
Choreografie: Jan Onder
Scénografie: Eva Brodská
Pedagogické vedení: Kateřina Iváková, Zuzana Koliandrová, prof. František Laurin

Na Pražské konzervatoři je tato inscenace Čardášové princezny (upravené vzhledem k možnostem studentů a školy) již osmou inscenací klasické operety od doby, kdy se obnovilo vyučování operety, při němž studenti nejen musí zpívat operetní party (často velice těžké), ale musí hrát divadlo, mluvit a tancovat. Čardášová princezna je čtvrtou inscenací, kterou hrajeme v koncertním sále za doprovodu malého orchestru a pod taktovkou studenta – dirigenta. Mnozí zpěváci tak vůbec poprvé zpívají pod dirigentovou taktovkou. Je to komplexní praxe, vítaná a prospěšná všem zúčastněným. Je úžasné, že každá inscenace je uvedena zhruba desetkrát a studenti tak mají možnost přesvědčit se, že každé představení je jiné, každé má jiné publikum, jinou náladu, případně i jiné problémy. A s tím vším se musí všichni vyrovnat. Je to pro všechny výborná škola. Větší počet repríz navíc dává příležitost k nastudování některých rolí i ve více alternacích. Dodejme ještě, že zdárnému nastudování takovéto inscenace nejen pedagogové, ale i studenti, věnují mnoho ze svého volného času. Ohlas minulých inscenací byl všem velkou odměnou.

Hrají:

Kníže Leopold Maria: Adam Born – Lukáš Filippi
Marie-Luisa, jeho žena: Petra Borecká – Barbora Mičková – Sylvie Sedlecká
Edwin Ronald, jejich syn: Ondřej Benek – Jan Hájek
Komtesa Stázi, neteř knížete: Magdaléna Heboussová – Diana Hladíková – Šárka Neprašová – Marie Šimůnková
Hrabě Boni Káncsánu: Benjamin Hájek – Jan Krátký
Sylva Varescu: Eva Hartová – Vendula Langerová – Tereza Papoušková
Poručík Rohnsdorf: Martin Bělohlávek – Samuel Hejzlar – Olexandr Kashyn
Feri von Kerekes: David Blaha – David Dvorník – Josef Fečo
Miška, číšnice: Alžběta Frošová – Karolína Pohanková
Tanečnice: Valeriia Ivanchenko, Adéla Karbanová, Nikola Nováková
Kiss, notář: Adam Born – Filip Brada – Olexandr Kashyn

Spoluúčinkují: studenti 2. ročníku Hudebně dramatického oddělení: Josef Fečo, Vojtěch Flígr, Ondřej Kohoutek, Jakub Novotný, Jakub Rezek a Antonio Šoposki, instrumentální soubor posluchačů Pražské konzervatoře

Překlad hudebních čísel: Eva Bezděková
Překlad a úprava dialogů: Zbyněk Brabec
Hudební nastudování: Václav Loskot
Režie: Zbyněk Brabec
Choreografie: Ivan Krob

Jak vnímají svět ti, kteří právě přestali být dětmi.

Na prahu dospělosti se ocitáme v supermarketu. Vybíráme si příchuť jogurtu, rozhodujeme se, jak a s kým budeme žít. A už předem nás děsí představa, že nakoupíme špatné zboží. Hru jako koláž zdánlivě náhodných situací ze supermarketu napsala současná německá dramatička se skupinou herců.

Hrají:

Eva: Gabriella Farr („Je potřeba si připomínat, že na tomto světě nejsme sami.“)
Martin: Martin Klapil („Je mi 27, vypadám dobře, daří se mi dobře.“)
Petra: Anna Klausnerová („Něco musím změnit.“)
Vrah: Daniel Krečmar („Copak je opravdu tak psychopatický trvat na dodržení slova?“)
Anna: Maria Leherová („Jsem trochu v tenzi.“)
Frigitte: Rosalie Malinská („Je mi zima.“)
Richard: Hynek Tajovský („Zrovna když sis zapálila cigaretu, počali jsme dítě.“)

Překlad: Tereza Synková
Režie: Pavel Šimák
Dramaturgie: Radek Brož